Vystoupil jsem na semináři podvýboru pro vyloučené lokality

Vážení spoluobčané,

14. září 2022 jsem se měl možnost zúčastnit jednání Podvýboru pro sociálně vyloučené lokality a začleňování lidí po výkonu trestu.

Budova Poslanecké sněmovny

Téma semináře byly vyloučené lokality. 

Seminář organizovala paní předsedkyně Andrea Babišová a paní Renáta Oulehlová. Od obou jsem dostal osobní pozvání a to díky tzv. Orlovské výzvě, která vznikla po zrušení Bezdoplatkových zón Ústavním soudem.

Na semináři měli příspěvky p. Ombudsman Stanislav Křeček, zástupce Úřadu práce a Ministerstva práce a sociálních věcí. p. právník Miroslav Antl.


Zastoupená města na semináři:

Bohumín – p. starosta Ing. Petr VÍCHA
Bílina – p. starostka Mgr. Zuzana Schwarz BAŘTIPÁNOVÁ
Kolín
Ústí nad Labem – vedoucí sociálního odboru, Ing. Ivana ŠŤASTNÁ 
Orlová – starosta, Mgr. Miroslav CHLUBNA
ä další.

V diskuzi jsem vystoupil s níže uvedeným příspěvkem, který bude předám orgánům poslanecké sněmovny a nebyl jsem sám, kdo měl takový příspěvek. Podobně mluvil p. Vícha z Bohumína a i paní vedoucí z Ústí nad Labem a paní Starostka z Bíliny. 

Přislíbeno bylo, že se o našich příspěvcích bude jednat jak na plénu podvýboru, tak na plénu Výboru pro sociální politiku.

U příspěvků ostatních jsem si dělal poznámky, na které jsem také reagoval.  I tyto zveřejňuji.  Jsem rád, že jsem na tomto semináři mohl vystoupit a přednést příspěvek, který hodnotí práci státu za 30 let. 


Můj proslov na semináři k problematice vyloučených lokalit

Za třicet dva let od revoluce se v tomto státě aplikovala tzv. pozitivní diskriminace. K ničemu to neprospělo, problém to jen znásobilo. Proč? Budu se ptát a někdy si i odpovídat.

  1. Práce státu, je v této otázce naprostá katastrofa – nechal nás v tom, tedy hlavně samotné lidi. Proč na neschopnost státu doplácejí lidé, kteří chtějí jen důstojně žít, pracovali, nebo pracují, odvádějí daně, plní své další povinnosti, dodržují zákony, vyhlášky, nařízení, ale i společenská ujednání. Pak se objeví lidé, kteří nejsou povinni dodržovat nic. Ze zákonů a vyhlášek mají trhací kalendář, pokuty neplatí, jen natahují ruku a znají jen to, na co mají právo. V mnohém se zaklínají údajnou diskriminací a rasismem.
  2. Není žádná kontrola vydaných peněz-dle konstatovaní NKÚ. Nejsou žádné povinnosti, které by měli tito lidé dodržovat. Když se nastavuje nová pomoc, tak je vždy pro tyto lidi, co nic státu zpětně neodvádí a odvádět nebudou. Tento problém jde už napříč společností, bez ohledu na rasu, vyznání atd. Dluhy platit nemusí. Mnozí lidé mají dvě tři práce, večerně dostudovávali, sebevzdělávali se a mají díky tomu malinko vyšší příjmy a pak se dozví, že na nic nemají právo.
  3. Některá děvčata již ve třinácti letech na otázku „Co budou v životě dělat?“ odpovídají, že nic a seznámí Vás s dokonalým plánem, jak mít děti a žít bez nutnosti pracovat, dále se vzdělávat, sebezdokonalovat se a dokonce se i o ty děti starat. Starají se jen, když jsou donuceni.
  4. Jak mohl stát dopustit, že někteří lidé si na obchodě s chudobou založili velice výnosný byznys a jen inkasují platby od nájemců. Sami bydlí v jiném městě a tak je ani nezajímá, co svým počínáním tamním sousedům způsobují, a dokonce jdou až tak daleko, že si jim při případných stížnostech dovolí vyhrožovat a zastrašovat je.
  5. Když s těmito nepřizpůsobivými občany cokoliv řešíte, např. jsem řešil sprostou mluvu dětí kolem 10 let na dětském hřišti, odhazování odpadků atd. Hned v první větě od nich se dozvíte, že jste rasista atd. Je krásné, jak Vás desetileté děti poučují o rasismu, svých právech, ale nikdo je nenaučil slušnému chování, respektu k majetku, atd.
  6. Proč stát pod dohledem svých institucí dovolí tzv. svěření nezletilého do péče blízkého rodinného příslušníka, např. babičky, kdy tato se nedokázala postarat o své děti a má vychovávat vnoučata, která vychovává stejným způsobem a k údivu všech jí je za tuto výchovu státem zaplaceno. Ani se mi nechce říkat, že nestarající se matka bydlí v jedné domácnosti s babičkou a svými dětmi.
  7. Proč stát neomezí porodné např. jen na tři děti a to ještě s postupným snížením částky. První dítě 100%, druhé 75% a třetí 50%, každé další nic.
  8. Proč stát neomezí přídavky na dítě jen na tři děti.
  9. Proč stát nezavede tzv. mínusovou daň, kdy různé dávky by byly vypláceny pracujícím jako rozdíl mezi placením daně a výší dávky. Hledáme plno lidí na pracovní pozice, ale tím, že vlastně jsme tak benevolentní v dávkách, tyto nepřizpůsobivé občany k ničemu nemotivujeme.
  10. Bezdoplatkové zóny byly zrušeny soudem. U nás byly funkční, a to z těchto důvodů:
    • Lidé, kteří potřebovali dohled sociálních pracovníků, se přestali stěhovat z místa na místo a šlo s nimi pracovat soustavněji, efektivněji, cílevědoměji.
    • Děti navštěvovaly dlouhodoběji jednu školu.
    • Nezvyšoval se počet takových osob v jedné lokalitě a tím se nezvětšovaly problémy.
  11. Kdy stát dá nějaké dlouhodobé možnosti řešení těchto lokalit po vzoru jiných států? Lze vidět, že pozitivní diskriminace nefunguje, neboť tito lidé nejsou k ničemu motivováni.
    • Např. domovské právo. Některá města se problému zbavují na úkor dalších měst a obcí.
    • Vyšší dotace obcím a městům, když počet takových osob překročí určité procento.
    • Možnost odebrání, nebo neudělení trvalého pobytu dané skupině osob, jestliže počet takových osob překročí dané procento.
  12. Navýšení počtu policistů Policie ČR, policisté z MSK jsou sice tabulkově plní, ale mnozí z nich musí vykonávat službu v Praze, nebo ve Středočeském kraji, kde se nedaří naplnit tabulková místa. Tito policisté pak chybí v obcích a městech v MSK. Např. v Orlové která, má necelých 29 tisíc obyvatel, slouží o víkendu 3 policisté. Městských slouží 6 až 10. Bezpečnost občanů má povinnost zajistit stát, ale ten na to, jako na plno jiného, dávno rezignoval. Stát využívá toho, že města to musí řešit a nakonec si dal do zákona, že Městská policie nesmí odmítnout požadavek na součinnost. Není to problém policie ČR, ti lidé odvádějí v mnohém skvělou práci, je to problém státu.
  13. Proč matky samoživitelky, mají více dnů paragrafu, kdy mohou pečovat o nemocné dítě místo 9 dnů až 16 dní, a to do 16 let dítěte? Některé matky samoživitelky, jsou samoživitelky jen na oko. Proč, když jde dítě s možnou poruchou ve vzdělávání na PPP a je tam vyžadována účast rodiče, tak státem zřízená instituce poskytne zaměstnanci jen neplacené volno, protože to není návštěva lékaře?
  14. Proč se napadá možnost sáhnout na dávky neplatičům pokut s tím, že se tím snižuje životní standart rodiny? To se přeci děje při každé udělené pokutě, a i při každém výkonu trestu. Proč to opět vadí jen u jedné části spoluobčanů? Vždyť oni ty přestupky dělat nemusejí.
  15. Proč stát nedokáže stanovit doporučený počet osob na m2 v bytě? Jsou malé byty, kde bydlí údajně i 15 a více osob.

Takto bych mohl pokračovat a bylo by toho víc.

V tomto státě není vůle něco s tímto problémem udělat. Většinou se to ještě prohlubuje, jako teď, kdy některé školy bez vědomí zřizovatele dostaly dotaci od NPO (Národní plán obnovy) na řešení podobných problému, ale je to zase o tom něco dát sociálně znevýhodněným. Z této dotace se mohou např. platit snídaňové branče, doučování, tandemový učitel pro děti, které jsou sociálně slabé, znevýhodněné. Proč to stát nedá všem dětem, proč zase jen některým?

Ono to jednou vygraduje a bude to nemilé, jen konstatuji, že s těmito lidmi půjdu v čele a dám jim za pravdu, vše má svou únosnou mez.

Můj synovec mi často opakoval „Nevyčítej těm lidem, že se chovají, jak se chovají a dělají co dělají, chyba je u těch, kteří jim to umožnili.“ Bohužel má pravdu.

Chyba je tedy u zákonodárců a je načase ji napravit, nebo se Vám zdá 30 let ještě málo?
Poslední drobnost, jestli zůstanu v čele města a vejde v platnost návrh na tzv. aplikační místnosti pro uživatele drog, kdy je města budou muset zřídit a provozovat, tak již dnes zde prohlašuji, že budu dělat vše pro to, aby se taková místnost v Orlové nezřídila a neprovozovala. Je to naprosto nesystémové a proti selskému rozumu.


Mé poznámky z příspěvků ostatních vystupujících na semináři

Při diskuzních příspěvcích řečníků jsem si dělal poznámky k tomu, co nám řekli, a někdy jsem si i odpověděl, či to jinak rozpracoval.

ÚVOD

Prý ubylo vyloučených lokalit v Česku. V loňském roce jich mělo být něco přes 300. V letošním roce jich zůstalo kolem 175 – statistika je úžasná věc a mohl bych parafrázovat pana Churchilla, věřím jen těm statistikám, které jsem si zfalšoval.
p. Ombudsman

  1. Jestli jsou vyloučené lokality otázkou etnicity. – Dnes už ne, podobným způsobem se chová již většinová společnost, jen to není tolik vidět. Proč by tak nečinili, když to funguje u jiných.
  2. Jestli jsou vyloučené lokality otázkou peněz. – Určitě ano, podle mého soudu je to vše jen díky penězům. A tzv. obchodníkům s chudobou. Větším problémem je, že za vyplacené dávky zpětně nic nepožadujeme a není zpětná kontrola. Také nejsou stanoveny žádné cíle, vlastně cílem je jen vyplatit peníze. Nekontrolujeme, jaké máme výsledky práce v těchto lokalitách.
  3. Proč řešení tzv. vyloučených lokalit a nepřizpůsobivých lidí trvá tak dlouho. – Zásadní věci v tomto státu neumíme, řešit, nemáme na to odvahu. Řešíme to, až nás okolnosti donutí, vždyť to většinu zákonodárců netrápí, problém je daleko a jen v pár městech. Málokdo si uvědomuje, že problém narůstá a narůstá, jednou praskne.
  4. Je problém tzv. vyloučených lokalit a nepřizpůsobivých lidí legislativní záležitost? – Jednoznačně, chybí řada zákonů, které nejenomže definují problém, ale dají účinné nástroje k řešení tohoto problému. Zatím to vždy skončilo přidáním peněz do systému, případně se rozšířil, nebo zúžil okruh příjemců.
  5. Neziskové organizace, které budou mít vlastní profit z řešení tzv. vyloučených lokalit a nepřizpůsobivých lidí, nemají důvod problém vyřešit. Dobrý příklad neziskové organizace-v Karviné si právě obchodnice s chudobou udělala neziskovku a dostávala peníze na začleňovaní lidí, které svým způsobem dostala do problému. Pak, kdo bude neziskovky kontrolovat, jestliže bude kontrola jako dosud u protidrogové prevence, výsledky nikdy nebudou, dle konstatování NKÚ.

ÚŘAD PRÁCE

  1. Úřad práce představil na obrazovce tři oblasti, kterým se věnuje, co z těch tří oblastí funguje? Dle mého soudu nic.
  2. Jeden z dobrých nástrojů, který v tomto státě funguje je podpora pracovních míst tzv. VPP. V současné době jsou na tyto pracovníky omezovány prostředky a vrcholem bylo přerozdělení částky, která se vydělila počtem krajů. Takže Kraje, kde tyto problémy prakticky nezají, dostaly stejně jako tři nejpostiženější.
  3. Jak je možné, že někteří klienti jsou na ÚP dlouhé roky, když je nezaměstnanost 3,4%?
  4. Kolik je volných pracovních míst v česku?
  5. Dle tabulky ÚP je více nezaměstnaných vysokoškoláků než bez vzdělání. Prakticky to znamená, že pro lidi bez vzdělání, není takový problém najít odpovídající práci, tak proč je tolik lidí na různých dávkách a podporách?

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ

Otázka tzv. vyloučených lokalit a nepřizpůsobivých lidí není jen problémem romské komunity.

  1. Proč jsou obyvatelé sociálně vyloučených lokalit ohroženy více energetickou chudobou?
  2. Je v některém návrhu zákona, že bude oproti navýšeným příspěvkům probíhat i kontrola a sankce? Je někdo pověřen celkovým vyhodnocením systému sociálních dávek? Zatím to vždy vypadá, že se jen přilijí další a další finance do systému a protože nejsou nastaveny žádné cíle, tak není ani co hodnotit. Systém zatím funguje jako bankomat.
  3. V tzv. vyloučených lokalitách a u nepřizpůsobivých lidí není v mnohém zájem o vzdělání. Proč by se vzdělávali, když vidí, že jim vždy někdo pomůže. Dokonce je to horší, oni vidí u lidí, kteří pracují, sebezdokonalují se, vzdělávají se, mají dvě a více prací, že je to k ničemu, neboť mnohdy na žádnou pomoc nedosáhnou třeba jen o kousek.
  4. Mnozí z tzv. nepřizpůsobivých lidí pracují na černo, mají dávky i plat na ruku, tak proč to měnit.
  5. Milostivé léto, vlastně lidem říkáme, že dluhy nejsou problém, takže je dělejte dál. Dle chování a jednání, některých dlužníků-Však oni mi nakonec všechno prominou.
  6. Jedna z mála kontrol, která funguje je, když si tyto věci zadávají a kontrolují sama města a obce. V nedávné době tyto kompetence měli, fungovalo to. Dlouhodobě se potvrzuje, že obce a města umí s těmito lidmi pracovat nejlépe, znají problematiku ve svých městech a ví, jak jednat s těmito lidmi. Bohužel přesun kompetencí a financí na státní instituce nebyl dobrou volbou. Řeší se to shora a mnohdy bez znalosti problému.
  7. Říkáte, že trestáme lidi za to, že si jejich děti vydělají peníze v učení. U běžné rodiny trestáme třeba zato, že se vzdělávali a není to levné, že třeba mají dvě práce apod. Na pomoc státu nedosáhnou. Proč se nepomáhá všem dle nějakého koeficientu? Proč jsou děti šikovného řemeslníka, který běhá od rána do večera po stavbách méně než děti z vyloučených lokalit?
  8. Sdělujete, že lidé nechtějí problémy řešit. Mají zkušenosti, že se těmto přestupcům nic nestane, za chvilku jsou zpět, a když se stane, že jsou ochotni jít např. k soudu svědčit, mají kolikrát nečekanou návštěvu, která jim následně vyhrožuje, že bude ublíženo jemu nebo jeho rodinnému příslušníku. Když to ohlásí policii, tak ta sdělí, že dokud se nic nestane, není co řešit. Svědek nakonec k soudu nejde.
  9. Výstavba sociálních bytů – evergreen. Proč znásobovat stavbou sociálních bytů problém v regionech, kde situace je již tak neúnosná. Problém je dávno za možnostmi, které může zvládnout obec, či město a my jim tam nastěhujeme další nepřizpůsobivé občany. Vypadá to jako cílená likvidace některých měst a obcí, a to tak, aby problém byl co nejdál od nás. Zásadní je, za kolik se dá v daném regionu, městě a obci koupit byt. U nás byla ještě nedávno cena bytů víceméně sociální, stačilo pracovat.
  10. Bezdoplatkové zóny zrušeny více než před rokem, ale žádné řešení není ani naznačeno. Na co se čeká?
  11. Problémem nejsou jen trestné činy, ale hlavně přestupky. Pachatelé ví, že pokuty nemusí hradit a nic se jim nestane, nebo se omilostní, či se najde nějaký aktivista, který bude tvrdit, že je to amorální a pokuty byly uděleny pro barvu jeho kůže atd.
  12. Města a obce s vyloučenými lokalitami v mnohém netrápí výtržnictví, ale narušení občanského soužití. Hlučnost, nepořádek, drzé až sprosté jednání ke starousedlíkům atd.
  13. Nesmířím se s tím, že jsme boj prohráli, když to vzdáme, je to prohra, ale ne naše, ale celé společnosti. Zatím jsem rád, že je nás dost, co to nevzdalo, a chce problém řešit v mezích zákona.

PÁR DOTAZŮ NA VŠECHNY ÚČASNÍKY SEMINÁŘE

  1. Jaké jsou výsledky práce začleňování znevýhodněných lidí po 30 létech?
  2. Kolika lidem z tzv. nepřizpůsobivých lidí byly odebrány dávky a jaké?
  3. V tomto státě bylo mnoho koncepcí, jak problém řešit. Fungovala některá?
  4. Myslíte si, že by bylo vhodné, aby postižená města a obce vytvořily pracovní skupinu, sekci atd. a jednaly s vládou, poslanci, senátory společně? V jednotě je síla a samotné město, obec nic nezmůže.

Záznam z mého vystoupení

Níže přikládám záznam ze svého vystoupení. Řečníků bylo více. Celý záznam má téměř 4 hodiny a poslechnout si jej můžete na stránkách Poslanecké sněmovny.

Mgr. Miroslav CHLUBNA
starosta Města Orlová