Opět „dvěstěšestí“

Po roce a něco nám opět vyšla anketa Obce v datech, kde je Orlováúspěšně“ již po třetí na „krásném“ dvěstěšestém místě.

Tato anketa je neobjektivní a má zajímavá kritéria, podle kterých se daná města hodnotí. Okomentuji každou kategorii, ve které je město hodnoceno. Vždy bude název indexu, pak parametr hodnocení a nakonec můj komentář.

  1. Index Praktických lékařů a Index dětských lékařů  –  Počet ordinací praktických lékařů v dojezdové vzdálenosti do 30 minut autem od radnice obce a počet ordinací praktických lékařů na území obce vztažený na počet obyvatel. Počet ordinací dětských lékařů v dojezdové vzdálenosti do 30 minut autem od radnice obce a počet ordinací dětských lékařů na území obce vztažený na počet obyvatel.

Parametr, kam dojedu za třicet minut a kolik tam je daných ordinací. Na první mapě máte vyznačenou oblast, pětadvaceti kilometrů od Říčan. Tuto vzdálenost podle každé navigace ujedete do 30 minut. Na druhé máte lékařský dům v Praze Holešově, který je vzdálený od radnice v Říčanech 26,1 km a dojedete tam za 25 minut.

zdroj: Mapy.cz
zdroj: Mapy.cz

Další mapy nám ukazují podobnou situaci pro Orlovou. Na první mapě je  vyznačená oblast 25 km od Orlové. Jen připomínám, že vše co máme směrem do Polska, jako by neexistovalo. Na obchody a další služby se nehledí. Na druhé mapě máte dojezdovou vzdálenost do „Moje ambulance“ v Ostravě-Porubě, kde podle Mapy.cz dojedete za 34 minut a je to necelých 40 km.

Každý z řidičů, který jezdí  do Ostravy a  byl  autem  i v Praze mi může dát za pravdu, že do Poruby se za těch 34 minut dostanete v kteroukoliv dobu, někdy dokonce i rychleji. Prahu určitě za těch 26 minut neprojedete, leda v noci. Hodnotitelé ankety neřeší realitu, berou jen tzv. Big data, tedy ta, která naleznou na internetu, nebo navigaci. Posuďte sami o čem to svědčí? Samozřejmě mohu podotknout, že v Praze nemusí dávat žádné pobídky, aby tam lékař, zubař otevřel svou ordinaci. Také je vhodné připomenout, že zajištění lékařské péče k občanům není úkolem měst a obcí. Přesto to dělají, protože se snaží řešit věci, které jejich občany trápí a co může být použito negativně proti nim, čehož je tato anketa důkazem. Zajistit dostupnost lékařské péče mají zdravotní pojišťovny, že to nedělají, nebo neumí řešit je věc dohledového orgánu, což je Ministerstvo zdravotnictví

zdroj: Mapy.cz
zdroj: Mapy.cz
  1. Index dojezdu do nemocniceDoba nezbytná na dojetí k nejbližší nemocnici/ fakultní nemocnici od radnice obce.
    Nejpovedenější parametr hodnocení. Nehodnotí se kvalita podle ankety Nemocnice roku, nehodnotí se počet oborů v nemocnici. Nehodnotí se počet lékařů v nemocnici. Jediné, co je důležité, je vzdálenost nemocnice od radnice obce. V Moravskoslezském kraji (dále jen MSK) je v tomto nejlepší Bruntál, má nemocnici vzdálenou od radnice asi 150 metrů. Karviná i Třinec mají po dvě nemocnice. V každém z těchto dvou měst je jedna z nich dobře hodnocena v anketě Nemocnice roku. Z Třince, ale hlavně z Karviné je dobrá dojezdová doba do Fakultní nemocnice. Přesto je Karviná v kraji až sedmá a Třinec dvanáctý.
  2. Index lékárenPočet lékáren v dojezdové vzdálenosti do 30 minut od radnice obce a počet lékáren na území obce vztažený na počet obyvatel
    O dojezdové vzdálenosti už jsem psal u lékařů. Nově zde máme parametr počet lékáren vztažený na počet obyvatel. V Orlové máme podle Mapy.cz sedm lékáren, což je jedna lékárna na čtyři tisíce lidí. Kdysi jedna ze zdravotních pojišťoven uváděla, že má být jedna lékárna na pět až sedm tisíc obyvatel. Potřebujeme tedy víc lékáren, když už dnes jich máme nadprůměr?
  3. Index průměrné délky životaNaděje dožití při narození u mužů a žen v obci. 
    Stát v tomto regionu nechal těžit uhlí. Jinde to také nemohlo jít, když ložisko je zde. Nehleděl na kvalitu života zdejších lidí. Byl zde vybudován těžký průmysl, elektrárny, hutě apod. Lidé tu potili krev ve své práci, nehleděli na své zdraví. Vše bylo podáváno, že se tak děje ve vyšším zájmu. Lidé zde žijící zde měli děti, vychovávali je tak, jako jinde. Jestliže v takových podmínkách žijete po mnoho let, asi se to někde projeví. Jestliže horník pracoval v dole po mnoho let, někde se to projeví, podobně u hutníka. Kde se to projeví? Nejspíš na jeho zdraví. Je to nějak v anketě zohledněno?
  4. Index znečištění ovzdušíPětiletý průměr koncentrace emisí polétavých prachových částic PM10 a PM2,5 na území obce.
    Další manipulativní parametr hodnotitelů ankety. Na území města Orlová není měření ovzduší. Jak tedy mohou, tak přesně vyhodnotit kvalitu znečištění ovzduší? Dnes již víme, že znečištěné ovzduší k nám jde z jedné třetiny z Polska (doprava asi 25 %; rodinné domky asi 25%; Polsko asi 30%; průmysl asi 15%; ostatní asi 5%). Proč Stát nic nekoná? Na prvním obrázku lze vidět situaci znečištění. Na druhém podíl znečišťovatelů v daných regionech. Znečištěné ovzduší nezná hranice. Dovolím si napsat ještě jeden paradox, elektrickou energii používají všude. Jenže znečištěné ovzduší bude kde? Tam kde se spotřebovává, nebo tam kde se vyrábí? Kdo z kterých měst na to v této anketě doplatí?

Detail z obrázku výše.

  • Index znečišťovatelůPočet firem, u kterých byly zaznamenány úniky škodlivých látek do životního prostředí, v okruhu 30 kilometrů od radnice obce.
    Opět krásná ukázka kvalitního kritéria v hodnocení. Na území našeho města není jediný velký znečišťovatel ovzduší. V každém okolním městě minimálně jednoho takového najdeme. Jednoduše Orlová všem okolním hodnoceným městům hodnocení vylepšuje, pokud jsme do 30 km. Všechna města do 30 km od Orlové nám hodnocení kazí. Jen pro info, patří sem znečišťovatelé na území těchto měst: Třinec; Frýdlant na Ostravicí, část Kravař, Brušperk atd. Když se podíváte na mapu výše, tak je tam prakticky veškerý průmysl v aglomeraci. Samotného by mě zajímalo, jestli i v tomto případě platí, že co je v Polsku, tak neexistuje. Myslím si, že je to přesně naopak.
  • Celkové hodnocení zdraví a životní prostředí.
    To, že je Orlová v této hlavní kategorii na posledním místě je dáno hlavně Indexem délky života, Indexem znečištění ovzduší a indexem znečišťovatelů.  Všechno to jsou historické zátěže, které se budou odstraňovat léta. Na žádnou z nich nemá samotné město vliv, snad jen bychom mohli zažalovat Stát za nečinnost, nebo za pomalé, či žádné zlepšení. Můžeme také požadovat peníze např. na instalaci ventilátorů, které budou hnát vzduch zpět do Polska. Jak to však reálně pomůže zdejším lidem?

Materiální zabezpečení a vzdělání rozdělím do tří kategorií. První bude vše kolem zaměstnanosti a druhé bydlení, exekuce a hmotná nouze, třetí vzdělání.

  1. Index nezaměstnanosti – Průměrný podíl nezaměstnaných osob ve věku 15-64 let registrovaných na úřadu práce v dané obci, kterým nebrání žádná objektivní překážka v přijetí do zaměstnání.

Index nabídky pracovních míst na pracovních portálechPočet pracovních nabídek ve vzdálenosti do 30 km od radnice obce nabízených na pracovních portálech a nabízených na pracovních portálech na území obce vztažený na počet obyvatel.

Index nabídky pracovních míst na Úřadu prácePočet pracovních  pozic nabízených na Úřadu práce ve vzdálen. do 30 km od radnice obce a počet pracovních pozic nabízených na ÚP na území obce vztažený na počet obyvatel.

Anketa nijak nezohledňuje, že máme z celkového počtu nezaměstnaných dvacet procent lidí pobírajících rentu. Těmto lidem se nevyplatí pracovat, neboť každou přijatou prací se jim může v budoucnu snížit vyplacená renta. Jestli bychom odečetli tyto lidi, jsme na podobných číslech jako většina měst v Česku. O lidech, kteří nikdy pracovat nebudou a Stát to neumí řešit, zde psát nebudu. Stát to totiž ani řešit nechce. Jen je špatně, že je to připisováno k tíži města a ne státu.

Všechny tři indexy má řešit Stát. Stát dává firmám pobídky, Stát je zodpovědný za politiku zaměstnanosti. Stát zřizuje úřady práce, které mají aktivně pracovat s nezaměstnanými.  Proč stát, tedy dané ministerstvo dovolilo, že v letošním roce dostaly všechny kraje, včetně Prahy, stejnou sumu na tzv. veřejně prospěšné práce, bez ohledu na počet dlouhodobě nezaměstnaných. Proč to není spravedlivě rozděleno podle počtu nezaměstnaných? Anketa zde vlastně hodnotí práci státu.

Je nutné si také uvědomit, že v těchto parametrech budeme v dalších létech na tom ještě hůř. Stát, tedy vláda rozhodla o urychleném zavření dolů, bez patřičné přípravy. Bude ještě více lidí bez práce, protože nám zde chybí zaměstnavatelé, kteří by zaměstnali lidi ze šachet, tak i z firem, které pracují pro šachty. Bude ještě více rentistů. Mohl bych takto pokračovat. Viníkem není Karviná, Orlová, Havířov, ale Stát. 

  • Index finanční dostupnosti bydleníPrůměrná transakční cena za metr čtvereční bytů v dané obci vztažená k průměrné hrubé mzdě.

Index hmotné nouzePočet vyplacených příspěvků na živobytí a doplatků na bydlení v obci vztažený na počet obyvatel.

Index exekucí Počet obyvatel v exekuci vztažený na počet obyvatel v obci.

Díky situaci, která u nás panuje, index dostupnosti bydlení patří k těm nejlepším v ČR. Přesto bych to nebral úplně pozitivně. Máme levné bydlení, ale …Máme zde plno lidí, kteří dosahují na doplatky, tedy jsou v sociální síti a v mnohém situaci nezvládají a mají exekuce. Výše uvedené indexy jsou spojené nádoby. Máme levné bydlení, protože v regionu je málo práce a lidé jsou na sociálních dávkách.

Jenže politiku zaměstnanosti řeší Stát, politiku výplaty dávek, řeší Stát. Chce Stát nějakou změnu? Jestliže ano, musí začít sám u sebe. Nebo jinak. Stát nám dal jedinou možnost, jak tyto tři parametry řešit. Jako město můžeme zavést tzv. Bezdoplatkové zóny. U nás jsme je zavedli a číslo v tabulce se nám snížilo o dvě desetiny (máme menší počet vyplacených dávek na území města). Přesto jsme se propadli o tři místa. Pro úplnost paní ministryně chystá úpravu ve vyhlašování Bezdoplatkových zón tak, že je možná nebude možné fakticky vyhlásit. Opět neřeší ten prvotní problém, ale až důsledky dlouhodobého neřešení problému.

Jen pro úplnost jsem proti budování tzv. sociálního bydlení, kromě bydlení pro lidi s postižením, protože máme v Orlové ceny bydlení na úrovni sociálního. Také si myslím, že město není schopno svými silami zvládnout takový počet lidí sociálně postižených a pomoc státu je nastavena tak, že spíš jim to ubližuje, než pomáhá.

Počet exekucí, vlastně je vrcholem problému. Část lidí se sociálními problémy to řeší půjčkami a pak spadnou do exekuce. Zanedbávám malý počet občanů, kteří dělání dluhů berou jako svůj styl života.

  • Index kapacity mateřských školKapacita mateřských škol ve správním obvodu obce vztažena k celkovému počtu dětí ve věku 3 až 5 let.

Index kapacity základních školKapacita základních škol ve správním obvodu obce vztažena k celkovému počtu dětí ve věku 6 až 14 let.

Index kvalitních středních školPočet kvalitních středních škol podle výsledků studentů u státních maturit, které se nacházejí v dojezdové vzdálenosti 30 minut autem od radnice obce, a podíl kvalitních středních škol na celkovém počtu středních škol na území obce.

U mateřských škol se mám již léta daří umístit děti všech rodičů, kteří nastupují do práce (nemáme žádný pořadník na uvolněné místo ve školce tak, jako plno obcí a měst v okolí Prahy). Za poslední dva roky jsme rozšířili kapacitu školek o 75 míst. Odrazilo se toto navýšení v této anketě? Podle výsledného čísla a umístění, bych řekl, že ne.

Umisťujeme ve školkách i děti dvouleté. Přesto jsme v anketě hodnoceni špatně. Máme málo míst k celkovému počtu dětí tři až pět let. Každé další zvýšení kapacity školek musí být dobře promyšlené, může se stát, že tato místa nebudeme schopni obsadit. Sice by nám to pomohlo v této anketě, ale počty míst ve školkách nestanovujeme, abychom si vylepšili index.

Index základních škol, tam jsme 14. v Česku. Možná špatná úvaha, neměla by se města na prvních místech zamyslet, jestli nemají zbytečně velkou kapacitu škol a při novém financování škol nečerpají zbytečně peníze na něco, co není třeba? I takto lze číst výsledky ankety.

Střední školy. Byly doby, kdy na území města bylo 15 středních škol. Dnes máme na území čtyři střední školy. Tři soukromé a jednu zřizovanou krajem. Jen kraj zredukoval počet středních škol na území města sloučením ze tří na jednu. Kraj takto postupoval po celém svém území. Zrušil a sloučil mnoho svých středních škol. Anketa se zabývá jen číslem středních škol v dojezdové vzdálenosti 30 minut a započítává tam jen školy, které jsou úspěšnější ve státní maturitě. Vzpomněl jsem si, jak SPŠ Karviná byla jednou z nejlepších škol u státní maturity v cizím jazyce, a to v Němčině. Maturoval nám z ní jeden student, který žil několik let v Německu. Tehdy se němčina snad ani na průmyslovce nevyučovala. Je tedy hodnocení v tomto indexu v pořádku?

V celém tomto bloku jsme na krásném 205. místě. Opět je to hlavně díky těm indexům, na které má město okrajový vliv. Máme tedy požadovat systémové řešení po vládě?

Blok vztahy a služby. Některé indexy sloučím do jednoho bloku.

  1. Index supermarketůPočet prodejen největších obchodních řetězců v dojezdové vzdálenosti do 30 minut autem od radnice obce a počet prodejen na území obce vztažený na počet obyvatel.

Index bankomatů Počet bankomatů v dojezdové vzdálenosti do 30 minut od radnice obce a počet bankomatů na území obce vztažený na počet obyvatel.

Index restaurací Počet restaurací v dojezdové vzdálenosti do 30 minut od radnice obce a počet restaurací na území obce vztažený na počet obyvatel.

Index kinPočet filmů promítaných v kinech v dojezdové vzdálenosti do 30 minut autem od radnice obce a počet filmů promítaných v kinech na území obce vztažený na počet obyvatel.

U těchto indexů rozhoduje většinou, kolik čeho máte v dojezdové vzdálenosti. Tento parametr jsme rozebrali u lékařů a jasně je tam dokázáno, že je to účelové.  Druhým parametrem je počet na počet obyvatel. Proč u supermarketů není zohledněna nákupní plocha. Díky tomu je v MSK na tom nejlépe Jablunkov. Myslíte si, že je na tom Orlová hůře, než Jablunkov?

Počet bankomatů určují banky, už dva roky žádáme banky o zřízení bankomatů v Porubě a v Městě. Neúspěšně. Podle jejich analýz se tam nevyplatí. Nabízeli jsme zvýhodněný nájem v městské budově. Nesmíme zapomenout, že v Ostravsko – Karvinské aglomeraci máme velkou hustotu lidí na sídlištích a tam ty bankomaty jsou.

Restaurace, opět podobné účelové parametry indexu. Možná, kdyby to bylo na počet míst v restauracích, tak na tom budeme lépe.  Máme tady převážně restaurace s větším počtem míst. Což na vesnicích a malých městech tak není.

Index kin.  Jsme na 58 místě v ČR. To není špatné, přesto, je tam započteno promítání v znovuobnoveném letním kině? Proč navyšovat počet opakování filmů, když kapacita není naplněna, většinou ani z třiceti procent?

  • Index silniční sítěObsah území, kam je možné dojet za 30 minut autem od radnice obce.

Index železniční dopravyPrůměrný počet unikátních vlakových spojů osobní přepravy, které zastaví v obci za jeden měsíc.

Opětovně dva indexy, které jdou za státem. Město má na to pramalý vliv. Stát například rozhoduje o silničním obchvatu obce Dětmarovice, který by možná pomohl i nám, ale řešit to bude až po roce 2040.

Vlaková doprava – stát rozhodl o přesunutí osobních vlaků mimo území města. Orlová byla rychlíkovou zastávkou. Jak můžeme jako město zařídit, aby byla na území města vrácená osobní železniční doprava. Bude to chtít stát zaplatit. Doplácíme na historické rozhodnutí státu. Máme to po státu vyžadovat soudně s odůvodněním, že nás to poškozuje v této anketě. Nebo máme jako město koupit mini vláček, co jezdí v ZOO a ten provozovat?

  • Index sounáležitostiPočet spolků a zájmových sdružení se sídlem na území obce vztažený na počet obyvatel.

Index zájmu o obecní a krajské volby – Volební účast při obecních a krajských volbách.

Dva indexy, které jsou za městem. První, tam si myslím, že město pro spolky a kluby dělá hodně. Proč jich máme na území města málo, může být dáno třeba tím, že to máme řešeno v rámci DDM, nebo Městského sportovního klubu. Také nám na území města vzniká plno neformálních klubů, které nepotřebují být registrovány, a tedy nejsou nikde k dohledání. Za mě je moc důležitější činnost těch klubu a spolků, než jejich počet. Raději jich budu mít méně, ale  aktivních. Což se v Orlové děje, čehož je důkazem jedinečná Spolková výstava.

Druhý index, ten je výsledkem pasivity a zklamání občanů k chování stran a hnutí účastnících se ve volbách. Přesto si dovolím napsat, proč tam nejsou i volby do poslanecké sněmovny a prezidenta republiky? V těchto volbách máme volební účast docela dobrou. Následně v posledních komunálních volbách přišlo k volebním urnám o osm procent lidí více, než k těm předešlým.

Byl bych rád, aby k volbám chodilo více lidí, ale to je úkol na delší čas.

Podobně je to i se spolky a kluby. Lidé musí cítit potřebu chtít založit si klub, spolek.  Nechci, aby vznikaly kluby a spolky, jen pro nějaký výsledek v anketě, ale fakticky pracovat nebudou.

  • Index dopravní nehodovosti – Počet dopravních nehod v obci vztažený na počet obyvatel.

Tento index je pro Orlovou potěšitelný. Opět je to jeden z indexů, který můžeme malinko ovlivnit, např. instalací zrcadel, retardérů, snížením rychlosti atd. Instalace je podmíněná souhlasem Dopravní policie, proto se některé požadavky občanů na zvýšení bezpečnosti řeší obtížněji.

  • Index hazarduPočet povolených technických herních zařízení v dané obci vztažený na počet obyvatel.

V tomto indexu nejsme poslední. Přesto nás umístění na rozhraní třetí a čtvrté čtvrtiny netěší. Dlouhodobým záměrem je snížit, nebo úplně zakázat výherní automaty ve městě. Chceme to udělat, jen musíme vzít v potaz, že v mnoha městech, kde je mají zakázány, vznikly tzv, nelegální herny. Počet automatů ve městě pomalu klesá. Nevíme, co s rozpočtem města udělají zatím navrhované změny v daních. Nechceme způsobit rozval městských financí nerozvážným návrhem. Rozval městských financí, možná způsobí poslanci svým hlasováním, a pak budeme za tyto peníze vděční, protože nám pomohou financovat chod města. 

  • Index stěhování mladých – Rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel ve věku 20-34 let v obci. 

Index přírůstku obyvatelstvaPočet přistěhovalých a narozených obyvatel minus počet vystěhovalých a zemřelých obyvatel v obci.

Dva indexy, které jsou pro mě spíše překvapením. Čekal bych, že v nich budeme horší. Index odlivu mladých, mě vůbec netěší, ale je to v mnohém způsobeno tím, že mladí odcházejí na studia. Pak tam buď zůstanou, protože si při studiu najdou práci nebo si při studiu najdou partnera, partnerku a zůstanou ve městě, kde studovali, nebo jde jeden z nich do města své drahé polovičky. Nejhorším případem je, že mladý člověk ví, že v našem regionu nenajde uplatnění a hledá práci jinde, a tam se pak stěhuje. Opět doplácíme na historickou zátěž regionu. Opět by to měl řešit stát a kraj.

Index přírůstku obyvatel – může nás těšit výrazné zlepšení, ale jde o to u koho, nebo kdo se do města stěhuje. Město potřebuje lidi zodpovědné, finančně nezávislé, inovativní, podnikavé atd. Stěhují se nám sem tito lidé? Podle jedné studie to tak není, tedy ve výsledku to může být tak, že zde máme docela dobré hodnocení, ale pak nám to může být ke škodě v Indexech nezaměstnanosti, hmotné nouze, exekucí a zájmu o volby.

V celém tomto bloku nás poškozují tři indexy, že jsme až na 190. místě. Dva z nich můžeme a mohli jsme ovlivnit. První je počet klubů a spolků, kde zadáme úkol, aby byla zadána podpora pro vznik nových klubů a spolků. Přesto bude záležet na nás, jestli založíme nové spolky a kluby. Druhý je účast u voleb. Tam je to o naší osobní zodpovědnosti. Předpokládám, že ti, kteří  nejvíce křičí, že je Orlová poslední, ani nechodí k volbám. Pokud se mýlím, hned se dotčeným omlouvám. Třetí je počet osobních vlaků, tady se žádné jednoduché řešení nenabízí.

Na závěr

Děkuji všem, kteří dočetli až sem. Dál už se k této anketě nebudu vyjadřovat. Nemá to smysl.

Vyzývám zpracovatele ankety, ať přijede do Orlové, že život ve městě nelze hodnotit dle dat na internetu.

Vyzývám zpracovatele, ať zveřejní přesná kritéria hodnocení.

Vyzývám stát, vládu, aby posílala přímou finanční pomoc nejhůře hodnoceným městům. Nebo přestala tuto anketu financovat z veřejných zdrojů. Jestliže někdo řekne A, je nutné, aby bylo vykonáno B. Protože většina věcí v hodnocených indexech jdou za státem a jím zřízenými institucemi.

Rád bych znal odpověď, jak dál stát pracuje s výsledky této ankety, kterou financuje?

Mgr. Miroslav Chlubna
starosta Města Orlová

Použité zdroje:
Obce v datech
Mapy.cz
Ovzduší bez hranic

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *