Tento článek mám v hlavě již několik týdnů a konečně jsem se rozhodl jej napsat. To nejdůležitější sdělení bude hned na začátku a vím, že jím mnoho lidí naštvu. Přesto doufám, že mě tito lidé pro můj názor nebudou ignorovat a alespoň odpoví na pozdrav.
Jsem hrdý na Prezidenta Česka. Děkuji mu za to, že to po dlouhých letech mohu napsat a říci.
Proč?
Musím to vzít trochu zeširoka, ať pochopíte.
Pamatuji šest prezidentů od Svobody až po Pavla.
První dva prezidenti byly loutky strany a až časem člověku dochází, jak fungoval tento podivný režim.
Pak nastala revoluce a přichází pan Havel. K tomuto člověku jsem měl mnoho výhrad. Neměl jsem ho rád. Jen připomínám jeho širokou amnestii, první ostudnou návštěvu v Polsku, nebo oslavy SNP na Slovensku. V mnohém tam hrál svou roli alkohol.
Jenže, když jsem jej pak začal srovnávat s Klausem a hlavně Zemanem, kterého jsem v prvních veřejných volbách volil, tak jsem musel uznat, že pracoval jako státník. Kromě těch prvních let se následně choval jako státník a plnil roli prezidenta. Nastoloval témata, byl mentorem v mnoha kritických situacích, byl ochráncem ústavy, psaných i nepsaných pravidel, a hlavně chtěl, aby Česko reprezentovali lidé, osobnosti, s minimem prohřešků, kteří své problematice rozumí a nejsou kontroverzní. I když si někdy myslím, že měl být někdy tvrdší a zásadovější. Co je však největší paradox, že jsem došel k názoru, že to byl do příchodu Pavla náš nejlepší prezident.
Následně přichází pan Klaus. Ještě když byl předsedou ODS, měl mé uznání, a to jsem levicový volič. Měl odvahu, měl vize a dokázal lidi přesvědčit. Jenže ve funkci prezidenta se začal chovat jako všeználek, choval se nadřazeně, obklopoval se podivně zajímavými lidmi a začal popírat fakta, prokázané věci a nakonec si dovolil zcizit věc (kolem něho byli větší šíbři) a vyhlásit ostudnou amnestii, kde, když se na ni podíváte, nejspíše omilostnil i sám sebe.
Velkou výhodou bylo, že jsem ODS a Klause nikdy nevolil, tak jsem se nemusel za své činy stydět.
Na scénu přichází pan Zeman.
Volil jsem ho a následně jsem nechápal, co se děje. Obklopil se už nejen podivně zajímavými lidmi. Zeman měl kolem sebe prevíty, lháře, podvodníky. Sám lhal, začal nedodržovat ústavu a porušoval psaná i nepsaná pravidla, byl pomstychtivý a zákeřný. Asi nejviditelnější to bylo při jmenování vlády pana Rusnoka a jeho dalších vyjádření, kdy nezbylo nakonec nic jiného než rozpustit sněmovnu. Od té doby máme volby v nevhodném podzimním termínu.
V druhém funkčním období pana Zemana, to už jsem jej nevolil, ani vlastně nevykonával funkci, vládli tady jiní a taky to tak vypadalo. Vše vyvrcholilo u jmenování pana Lipavského ministrem, kdy si neodpustil se svými lidmi podpásovou poznámku.
Přichází na hrad pan Pavel. Jeho kroky jsou předvídatelné, dokáže dobře obhájit své činy, i když jsou nepopulární. Ctí se ústava a plní roli mentora, nastoluje témata a oceňuje lidi za své činy a um, ne své kamarády. Jsou tu kroky, se kterými úplně nesouhlasím, ať to jsou některé body důchodové reformy, ale jsem si vědom, že něco se s průběžným důchodovým systémem musí stát, jinak nás to pak bude bolet více. Takových věcí se najde mnoho, ale není jich až tak moc.
Co hodně oceňuji, tak nehrotí situace a jedná, naslouchá, sjednocuje. Mnoho lidí to nevidí nebo nechce vidět, ale je to tak. Je jednodušší si někoho zaškatulkovat a pak jen opakovat něčí nepravdy.
V čele státu máme osobnost a já jsem za to rád. Prostě Petr Pavel je pan prezident a pokud bude kandidovat znovu, má můj hlas. Víc mi vadí některá rozhodnutí ústavního soudu, o tom ale možná příště…
Mgr. Miroslav Chlubna
předseda hnutí NEZÁVISLÍ Orlová